Na počátku bylo Slovo,

to Slovo bylo u Boha,

to Slovo bylo Bůh.

To bylo na počátku u Boha.

Všechno povstalo skrze ně

a bez něho nepovstalo nic, co jest.

 

Kdo se stydí za mne a za má Slova,

za toho se bude stydět Syn člověka,

až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.

 

Má matka a moji bratři jsou ti,

kdo slyší Boží Slovo a podle něho jednají.

 

A tak každý, kdo slyší tato má Slova a plní je,

bude podoben rozvážnému mži, který postavil svůj dům na skále.

 

Nápadně mnoho textů Nového zákona mluví o Slově. Co je to vlastně lidské slovo? Nic. Slovo samo o sobě nic neznamená. Je to jen jistý zvuk zformulovaný našimi ústy. Tento zvuk se stává slovem teprve tehdy, dáme-li mu nějakou hodnotu, vyslovíme-li jím, skrze něj, něco. Slovo má velkou sílu, pokud je přesně a jasně zformulováno za nějakým účelem. Někteří lidé dokázali jen pomocí síly slova změnit dějiny tohoto světa.

 

Pravou hodnotu slovu dal ale až Ježíš. V jeho podání je slovo Slovem s velkým S na začátku. Ježíš sám je Slovem. Každé Slovo, které nám sdělil má svou váhu, hodnotu, určitý smysl. Nic, co vyslovil, není beze smyslu. Není to prázdné mlácení slámy. Pokud se takto zamyslíme nad hodnotou Písma, tedy Božího Slova, dostává tato kniha úplně jinou hodnotu.

 

Mnoho lidí si stěžuje, že Písmo je příliš složité zastaralé, dlouhé, nepochopitelné….Uvědomme si ale, že i přes to všechno je to Boží Slovo. Ježíš byl na této zemi pouze po krátký čas. Pak zemřel, vstal z mrtvých a vstoupil do Božího království. Odkud to všechno víme? Opět z Božího Slova. Než Ježíš odešel, řekl svým učedníkům: „Já jsem s Vámi po všechny dny vašeho života.“ Jak s námi může být, když odešel? Přebývá s námi prostřednictvím svého Slova. Ježíšova slova přebývají v srdcích a myslích těch, kdo věří v Syna Božího. Aby tedy Boží Syn, Slovo, mohl přebývat v nás, je prvním předpokladem víra v Něj. To však nestačí. Druhým předpokladem je četba Božího Slova. Jak můžeme doufat, že v nás bude přebývat Bůh, když nečteme Slovo, které nám zde zanechal? Slovo, které alespoň trochu poodkrývá tajemství, jež Boha halí. Slovo, která nás učí, jak žít. Slovo, které nám představuje Boží morální zásady. Bez čtení tohoto Slova, bez rozjímání nad ním, bez modlitby k Tomu, který nám toto Slovo dal, nemůžeme počítat s tím, že On bude přebývat v nás. Je to krásně řečeno v podobenství o rozsévači. U některých padlo Slovo na úrodnou půdu (ti, kdo mají otevřené srdce a čtou a rozjímají Slovo Boží), u jiných však bylo udušeno (a to i přičiněním Satana). Ani čtení, rozjímání a modlitba, tedy rozhovor s Bohem o Jeho Slově, nestačí. Když Ježíš odešel, daroval nám Ducha svatého. Ještě předtím řekl: „Dostanete Ducha svatého. Ten ve vás obnoví všechno, co jsem vám řekl.“ Duch svatý je tady proto, aby v nás živil, zapaloval a obnovoval Ježíšovo Slovo. Musíme spolupracovat s Duchem svatým, aby se v nás samotných Slovo stalo tělem. Teprve až přijmeme Boží Slovo skrze Ducha svatého do našich životů a uvedeme jej v život, budeme jako Ježíš. Slovo se stane tělem v našich životech a my sami teprve potom budeme podobní Ježíši. Stejně jako Marie, které anděl zvěstoval Slovo. Marie mu odpověděl: „Jsem služebnicí Páně, ať se mi stane podle tvého Slova.“ A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Marie přijala Slovo, uvedla jej v život a její vlastní život byl tak Bohem proměněn. Také my budeme proměněni a budeme podobní Ježíši, až v sobě skrze Ducha svatého oživíme Boží Slovo. Až v našich životech začne opravdu platit:

 

„Milujte své nepřátelé.“

„Odpouštěje ne sedmkrát, ale sedmasedmdesátkrát.“

„Kdo tě udeří v pravou tvář, nastav mu i levou.“

…