19:30 Jdu spát. Nezvykle brzo, ale mám horečku a jsem unavený. 21:12 Probouzím se. Jsem vyspaný. Už musí být nejmíň 6 ráno. Koukám na mobil. Cože? 21:12??? 21:30 Čučím do stropu a modlím se růženec. 22:45 Zase vzhůru…kurnik…už to ani není sranda. Pokračuji v růženci. 0:17 Zbrocený potem. Ale nic mi to nevadí. Obracím se na Ježíše v plné důvěře a prosím ho, aby mi dal zaspat aspoň na dvě hoďky :D 6:20 Po dokončení růžence, čučení do stropu, půlhodinovém rozhovoru s Ježíšem a přibližně 15 dalšími probuzeními je tady ráno. 6:25 Zjistil jsem, že růženec zůstal nedokončen. Tedy dokončuji a dál se modlím. Ležím sám v izolaci v jiném pokoji než manželka se synem a tedy se mohu modlit do sytosti. 7:00 Vstává manželka a syn N. Jelikož jsem v izolaci, dávám instrukce, co bych si dal na snídani. Na mou hlavu dopadá změť manželčina brblání a skuhrání, ale za dvacet minut snídám luxusní palačinky. Neopomenu poučit ji o křesťanské lásce k nemocnému, načež mi suše oznámí, že svačiny se vynechávají a dostanu akorát oběd a večeři. Raději tedy mlčím. 8:30 Čtu si čtení na dnešní den a komentuji ho do naší skupiny na Signálech. Je to dobré čtení o bouři na moři, cítím, že je určeno právě pro mě. Zažívám velkou radost, protože i v nemoci (nebo čemkoliv jiném) je Ježíš stále se mnou a utišuje bouři jediným slovem. 9:10 Stále rozjímám nad dnešním evangeliem, nejde mi z hlavy. Potřebuji si skočit na WC, dávám si respirátor a za křiku Nečistý, Nečistý se ploužím do chodby. Rozjímal bych i dál, ale N. kouká na fakt super animák, takže se přesunuji do obýváku a dívám se s ním. Na konci jsem dojatý a brečím. Manželka se mi posmívá. 9:40 Volám s mamkou. Snaží se mě přesvědčit, že si mám vzít prášky. Odmítám, vždyť jsem měl v noci sotva 38,6. Po 6 minutách hovoru jsem unavený a končím. 10:11 Uf, manželka to nemyslela tak vážně…svačina je tady. N. se snaží prodrat do mého pokoje. Zamávám na něj a zavírám. 11:15 Kašleme na to. Manžela s N. od rána hraje hry a už nemůže. Sedám si do dveří pokoje s respirátorem a N. mi po zemi přisune třetí díl Harryho Pottera. Čteme kapitolu o Bubákovi. Ze skříně vyleze to, čeho se nejvíce bojíte. N. se nejvíce bojí vlka z pohádky Tři bratři. Sejmete ho tak, že si ho představíte jako něco vtipného a vysmějete se mu. Vlk tedy dostává místo očí šišky, místo drápů listy a na hlavu čepec. Uvidíme, zda to bude fungovat. 11:30 Poslouchám Lámačské chvály, hodinu se modlím a u toho tvořím rozhovor do farního časopisu. 12:40 Opravdu výborný oběd, po kterém následuje hodina spaní. Tedy, chtěl bych to nazvat spánkem, ale je to jakési podivné převalování. Všechno mě, po ostravsku řečeno, bolí jak cyp. Nejvíce záda. 14:00 Hodinu se modlím a zpívám chvály. Jsem docela ve formě, dokonce u toho stojím a tančím. Taky se modlím půl hodiny v jazycích, na mě nezvykle dlouho. 14:50 Přichází rodiče s nákupem. Mávám jim ze dveří obýváku a jedu chvály. Nejspíše si myslí, že jsem se zbláznil… 16:35 Volám s dědou mé manželky. Opět musím obhajovat, proč nechci prášky. Měl bych si je podle něj vzít, už když mám 37,1. Přijde mi to uvalené…Ale jinak super hovor, děda je můj vzor a povzbuzuje mne v duchovní oblasti. 18:30 Začíná utkání Sparta – Bohemians, jdeme se dívat. 18:54 Vlk absolutně nefunguje. Musím jít s N. do kuchyně pro pití, protože se bojí tmy. 20:50 Čtu Harryho Pottera. 21:10 Manželce už je taky blbě. Paráda! Nemusím se už tak moc separovat! 21:30 Jdu spát. 21:55 Vůbec to nejde! Všechno mě bolí, čučím do stropu. Začínám se modlit růženec. 23:30 Hm, to byl teda dlouhý spánek. Jedu růženec a kecám s Ježíšem. 0:05 Umiňuji si, že o tom napíšu reportáž. Dobrou!