Nedávno jsem četl jedno vyučování na téma poznání Boha. K tomu se vztahoval text z listu apoštola Pavla o tom, abychom se snažili poznat, jaká je Bůh hloubka, délka a šířka…Ve zkratce, mluvčí řešil, že jsou různé stupně poznání Boha. 

 

     V následujících dnech jsem při ranní modlitbě přijal dva obrazy, o které bych se s případnými čtenáři rád podělil. Oba se vztahovaly právě k výše uvedenému tématu. 

 

     V prvním obrazu jsem spatřil oceán a v něm plavce, který plaval pouze po hladině. Vzápětí jej vystřídal muž, který měl na obličeji potápěčské brýle. Po něm přišel na řadu člověk, který měl k dispozici i šnorchl a dokázal na hladině plavat bez problémů několik desítek minut. Jako poslední se objevil potápěč, který prodléval ve velkých hloubkách. První plavec se domníval, že zná oceán. Jakmile se však zjevil druhý muž s brýlemi a ponořil obličej pod hladinu, vše se změnilo. Poznání bylo docela jiné. Když přišel na řadu muž se šnorchlem, oceán se docela proměnil, neboť nad hladinou i pod ní dokázal strávit desítky minut a viděl věci, které ti dva předchozí vůbec nezaznamenali. Potápěč pak nezůstal na hladině, nýbrž byl ponořen. Viděl, slyšel, vnímal oceán docela jinak a mnohem hlouběji než všichni před ním. 

 

      Podobné je to s Bohem. Často jsme pouze na hladině, ale myslíme si, jaký nemáme s Otcem vztah a že už jsme vše poznali. Přitom potřebujeme trávit s Ním v tichu daleko více času a dostat se právě na tu pomyslnou hlubinu. 

 

     Druhým obrazem byl chlapec jedoucí na kole. Měl asi čtyři roky. Dokázal sice jet sám, bez přídavných koleček, ale stále na něj musel někdo dohlížet, kontrolovat ho, usměrňovat. Chlapec rostl a dostával stále větší a větší bicykly, až nakonec nejenže jezdil sám a bezpečně, ale jelo za ním i několik dětí, které vedl- 

 

     Mnohdy jsme v pozici, kdy už roky jezdíme na kole jako malé děti a někteří dokonce stále potřebují přídavná kolečka 😊 Apoštol Pavel to popsal trochu jinými slovy, totiž že jsme jako kojenci, kteří se pořád musí sytit mlékem a nedokáží dosud snést tuhou stravu. Náš duchovní život s Bohem má však růst, a to až do té fáze, kdy budeme schopni se po Božích cestách pohybovat bezpečně a s jistotou a dokonce po nich vést i další lidi.