Pokládám si otázku, proč kolem sebe tak málo vidím učedníky, kteří by skutečně žili evangelium tak, jak jim ho svěřil Ježíš. Nedávno jsem byl s jedním křesťanem, který říkal, že mají nemocné dítě, má něco vážného s okem; další blízký, že má dítě s nádorem. No, povídá, to se tak holt někdy stává, to je život. Sakra, chlape, říkal jsem si. Co ta moc, která ti byla svěřena? Ti kdo uvěří…na nemocné budou vkládat ruce a uzdraví se…Někteří křesťané přijali nemoc jako nějaký výchovný Boží prostředek.
Další křesťanka zase říkala, že nemodlí, protože nemá na to čas. Čím se tedy liší od lidí tohoto světa? Tím, že věří v Boha a jde v neděli do kostela?
A když se někdy s někým modlíme, tak je to – Pane žehnej, Pane ochraňuj, Pane žehnej, Pane ochraňuj a tak pořád dokola. Jako by Bůh byl opravdu ten pověstný automat na ochranu a požehnání…To vše říkám s veškerou úctou vůči těm lidem, vědom si své vlastní nedokonalosti.
Přemýšlím nad tím, jaké učedníky z nás Ježíš asi chtěl mít. Když čteme Bibli, tak můžeme narazit na učedníky v různé fázi.
- Učedníci, kteří se setkali s Ježíšem
- Učedníci, kteří uvěřili v Ježíše
- Učedníci, kteří upevnili svou víru, protože s ním zažili dobré i zlé a viděli mnoho znamení, uzdravení a zázraků (a dokonce je začali sami dělat)
- Učedníci, kteří skoro ztratili svou víru, protože Ježíš zemřel a pro ně to znamenalo konec
- Učedníci, kteří se potkali se zmrtvýchvstalým Ježíšem a znovu v něj uvěřili, tentokrát úplně jiným způsobem
- Učedníci, kteří uvěřili v Ukřižovaného a Zmrtvýchvstalého, dostali Ducha svatého jako dar a vyrazili do světa hlásat evangelium mocným způsobem
Spousta křesťanů přeskočí bod jedna. Prostě jen nějak uvěří v Ježíše (často nábožensky, nemají s ním živý vztah). Lidé pak s touto „vírou“ procházejí dobré i zlé a často Bohu připisují všechno možné. Do bodu, kdy uvěří novým způsobem, se dostane už velmi málo křesťanů. A do toho posledního, to už je minimum…
Přitom jsem přesvědčen o tom, že Ježíš z nás chtěl mít křesťany právě v té poslední podobě.
- Křesťany, kteří si budou vědomi, že jeho prolitou krví jsou odpuštěny VŠECHNY jejich hříchy.
- Křesťany, kteří pochopí, že zmrtvýchvstání není „jen“ lístek do nebe, ale především proměna/transformace jejich vlastního života do života Kristova.
- Křesťany, kteří přijmou Ducha svatého jako dar a začnou vést duchovní boj a používat duchovní dary.
- Křesťany, kteří půjdou hlásat evangelium v síle a moci Ježíšově. Na jejichž životě půjde vidět, že se jich dotkl Bůh, že jsou jiní…
Možná se můžeme zamyslet, kde jsme se na této nekonečné cestě učednictví zasekli my a něco s tím udělat.
Komentáře
@irelevantní: Pokud jmenuješ Abraháma, mučedníky všemožného pronásledování a lotra na kříži, tak jmenuješ osoby, které pravděpodobně nebo určitě žily. Jób je smyšlenkou. (Orka čtu taky, ale čtu prology k biblickým knihám a poznámky ;-))
Supo - diky. Vyborne jsi to shrnul, pod to se podepisuji. Omlouvam se vsem, pokud jsem neumyslne neco napsal nejasne, sporne...o tom, ze nepomeruji viru dle zazraku ci daru jsem uz psal vyse. Je to proste jen nekdy pruvodni jev viry. Jak uvedl Supo, cesty Pane jsou ruzne. Nekdy se nestane nic a nevime proc a nekdy jen zirame, co Pan kona...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.