Oscarem oceněný nejlepší film za rok 2018 jsem si nemohl nechat ujít. Dostal jsem se k němu až teď, ale rozhodně stojí za shlédnutí. 

     Film vypráví skutečný příběh Tonyho „Pyska“ Vallelonga, newyorského vyhazovače a týpka, který je známý tím, že „umí vyřešit“ každý problém. Jednoho dne si jej najme Dr. Don Shirley (reálná postava, jeden z nejlepších světových klavírních virtuosů), aby jej Tony provázel na turné po jižní části USA. 60. léta nebyla pro Dr. Shirleyho, který měl černou barvu pleti, zrovna přívětivým místem. 

     Postupem času se před námi prostřednictvím jednotlivých epizod (zastávek) začíná budovat charakter obou mužů, který odhaluje, že ne vše je tak, jak to na první pohled vypadá. Tony není takový gauner, jak se zdá a má své zásady, které nikdy neporuší. Dr. Shirley, který vypadá jako ztělesnění mravnosti a důstojnosti, má také své vady na kráse, které se postupně odkrývají. Ale právě proto jsou obě postavy tak zajímavé a sympatické. 

     Jejich putování je nahlédnutím do drsné rasové nesnášenlivosti jižních států USA. Dr. Shirley např. hraje pro největší boháče a podnikatele, ale sám nesmí poobědvat v jejich restauraci nebo jít s bílými na stejný záchod. V horším případě dostane pořádnou nakládačku. Tony, který na začátku rovněž trpí předsudky vůči černochům, časem zjišťuje, že se možná pletl a nic není černobílé. 

     Film dostal dle mého soudu Oscara ze nejlepší snímek zcela oprávněně. Spojuje v sobě napětí i humor, vniká hluboko do nitra postav a ukazuje nám, že i my se máme dívat hlouběji, než jen klouzat po povrchu.