Ekologie hýbe světem. Alespoň tím evropským. Kdo by neznal Gretu Thunberg, 16 letou švédskou aktivistku, která spustila hnutí Fridays for future. 

    Protože se o toto téma zajímám, dovolím si napsat pár poznámek a předem se omlouvám za jejich délku. 

    Panel OSN pro změny klimatu (IPCC) vydal prohlášení, ve kterém shrnuje změny na naší planetě. A že to nejsou zrovna změny k lepšímu - hladiny moří nyní stoupají dvaapůlkrát rychleji, než tomu bylo v průměru v letech 1900-1990, a sice o 3,66 milimetru ročně. V mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování. Tyto změny způsobí škody nejen 71 procentům světa pokrytým oceány a deseti procentům planety pokrytým sněhem a ledem; uškodí i lidem, živočichům, rostlinám, infrastruktuře a globální ekonomice. Pouze výrazné snížení skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji mohou tento dramatický vývoj ještě zvrátit.

    Tolik zpráva IPCC, která má mimochodem po schválení 900 stran. Zajímalo by mě, kdo to reálně četl…

     Už i v naší malé domácí kotlině můžeme ale pociťovat, že cosi není v pořádku. Sucha, eroze, zhoršené ovzduší a další. Někteří vědci tvrdí, že pokud nedojde k radikálním změnám v chování člověka, v průběhu několika následujících desetiletí dojde ke katastrofálním nezvratným změnám. 

     Do této situace vstoupila Greta. 16 letá holka, která se jeden pátek postavila před švédské ministerstvo a spustila tak lavinu mezinárodních protestů známých jako Fridays for Future (odnož v ČR je zde https://www.fridaysforfuture.cz/).

     Gretino poselství je jednoduché – proč chodit do školy, když stejně nemám žádnou budoucnost? Nač se učit, vzdělávat, jestliže po mých rodičích tady zůstane zdevastovaná planeta, na níž budu mít úplně jiné problémy než to, jestli dokážu spočítat druhou odmocninu.

     Greta ke stavu naší planety a ekologii doslova přikovala zraky celé západní Evropy, střední a východní Evropa se v tom angažuje podstatně méně. Pozornost věnovaná tomuto tématu je určitě dobrá – skutečně se „něco“ musí začít dělat, aby došlo ke změně. 

     A tady se vynořuje onen zásadní problém. Co je to „něco“, co se má začít dělat? 

     Ještě trochu odbočím. Greta měla před pár dny projev na klimatickém summitu OSN, který vyvolal mnoho rozporuplných reakcí (viz video níže). Věřte, přečetl jsem mnoho komentářů a stále jsem v šoku, jaký hnus jsem musel číst. Ano, její projev je impulzivní, emociální, ale je to špatně? Říká jen věci napřímo, bez oklik, okrasných kudrlinek, kterými se vyznačují někteří světoví politici. Můžeme se tak např. dočíst, že Greta připomíná Hitlera, její projev je militantně fanatický, jedná se o nový druh pseudonáboženství. Vrcholem jsou komentáře typu, že Greta je mongoloid, psychicky vyšinutý jedinec a podobně (i když pravděpodobně trpí Aspergerovým syndromem). 

https://videacesky.cz/video/projev-grety-thunberg-v-osn

Pro srovnání přidávám ještě jedno její video, kde působí docela normálně. 

https://videacesky.cz/video/greta-thunberg-pred-francouzskym-parlamentem

     Je velmi smutné, že mnoho našich spoluobčanů nechává vítězit formu nad obsahem. To, co Greta totiž sděluje, je mimořádně závažné a burcující. 

     Výše uvedené video z OSN je jedním z důvodů, že se náhle ekologie i v ČR stává velice diskutovaným tématem. A to je moc dobře. 

     Vraťme se ale zpět k otázce, co je to „něco“, co by se mělo udělat? Z komentářů některých jedinců jsem pochopil, že stačí zajít na hřiby a přinést z lesa sáček s plasty nebo doma třídit odpad. Jistě, důležité a prospěšné věci, ale nebude to asi úplně to pravé, co je třeba udělat, aby se změnil stav planety. 

    Pojďme se podívat na to, co hnutí Fridays for Future vlastně požaduje. Např. německá odnož chce zhruba tohle: 

1, Do roku 2019 zrušit dotace na fosilní paliva

2, Do roku 2019 vyřadit z provozu 1/4 uhelných elektráren

3, Do roku 2019 zavést uhlíkovou daň na všechny emise skleníkových plynů

4, Do roku 2030 úplně přestat používat energii z uhelných elektráren.

5, Do roku 2030 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.

6, Do roku 2035 na 100 procent přejít na energii z obnovitelných zdrojů.

     A tady nastává problém. Jsou to všechno krásné cíle, ale jsou reálné? Pokud Německo zruší do konce roku 2019 čtvrtinu uhelných elektráren, co je nahradí? Zavedení uhlíkové daně by se samozřejmě promítlo na ceně nafty, benzínu, ale také např. v letecké dopravě (a to uvažujme nad tím, že se jedná o Německo, jehož ekonomie stojí na vývozu aut). Zapomeňme tedy 
např. na dovolenou kdesi v Řecku, protože uhlíková daň zatíží letecké cestování natolik, že běžný občas si letenku nebude moct dovolit (jenže jižní státy, kterou jsou na tom ekonomicky už tak dost špatně, jsou značně závislé na cestovním ruchu). Nevím, nakolik sledujete sousední státy, ale třeba právě v Německu už je tohle velké téma – různí lidé nebo politici jsou popotahováni, že tam či onam letěli letadlem a nechali za sebou uhlíkovou stopu…

     V roce 2035 by Němci měli přejít na 100% energii z obnovitelných zdrojů a do konce roku 2030 mít nulovou emisi skelníkových plynů. Fajn, ale to by znamenalo, že všechna doprava musí být na eletřinu. Zní to moc hezky, pokud ale nejlevnější elektromobil nestojí více než 600 000 Kč. Aby totiž mohlo tohle fungovat, musí to být nejprve levné nebo přinejmenším to musí odpovídat stávající nabídce na trhu s benzinovými a dieselovými auty. 

     Další věcí je to, že Německo nebo severské státy mají MOŘE a ideální podmínky pro výstavbu větrných, vodních a solárních elektráren. A i kdyby se podařilo zajistit těmito přírodními prostředky dostatek energie, pořád ještě musíte počítat s počasím. Bouře nebo pár zamračených dnů vám může udělat zatraceně velký hokej ve výrobě energie (krásný blackoute, vítej v našich domácnostech).

     Když už se bavíme o elektřině a elektromobilech, tak důležité jsou i stanice, které zdaleka neodpovídají tomu, co bychom potřebovali. Musíte mít masivní síť elektrostanic a k nim samozřejmě i odpovídající vysoké napětí, které vám zajistí dostatečný výkon. Jenže tenhle výkon musí zvládnout i autobaterie (které ho zatím nezvládají a komu se chce čekat hodiny na dobití?), jejichž převážná část se vyrábí kde? V Asii. 

     Ono to všechno vypadá moc pěkně na papíře, všechny ty požadavky o čistotě a záchraně planety. Jenže tak jednoduché to není. Problémem je (a teď se vší úctou), že Fridays for future je hnutí středoškoláků, kteří (znovu se vší úctou) ještě nemají zkušenosti se životem, placením účtů, spotřebou a dalšími věcmi, které dospělý člověk musí denně řešit. Pokud by se výše uvedené požadavky přijaly a nějakým způsobem uvedly do chodu, pak by to znamenalo citelné navýšení běžných cen a snížení životního standardu mnoha lidí v Evropě. Stačí se podívat na hnutí Žlutých vest ve Francii poté, co vláda oznámila zvýšení daní u pohonných hmot, a je vám jasné, že nebude jednoduché protlačit změny, které sníží standard životní úrovně milionů lidí (dražší potraviny, pohonné hmoty, jízdenky vlakem, letenky a další). 

     Navíc teď pořád ještě mluvíme o Západu. Největší znečišťovatelé na světě jsou Čína, Rusko nebo Indie a tyhle země se klimatů ani neúčastní. Takže můžeme protlačit změny v Evropě nebo USA, ale podstatná část světa na ně vůbec nemusí přistoupit. A jak k nim chcete donutit jadernou velmoc? Ind nebo Afričan se chce mít stejně dobře jako Evropan nebo Číňan a nebude si odtrhávat od pusy kvůi nějaké ekologii, která ho vůbec nezajímá. Zkuste říct Indovi, který si právě teď pořídil své první ojeté auto z dovozu, že se má vrátit zpátky k rikši, protože produkuje příliš mnoho oxidu uhelnatého. Přeji hodně štěstí politikovi, který se toho odváží. Troufám si odhadnout, že své křeslo velice brzy propůjčí někomu jinému, vstřícnějšímu ekonomickému růstu a blahobytu. 

     Takže ano, musí se s tím „něco“ dělat. Jenže to není tak jednoduché, jak to vypadá. Díky Gretě 
a Fridays for future se budoucnosti naší planety konečně věnuje zasloužená pozornost. Teď je ale třeba dávat pozor na to, aby se toto hnutí nestalo ideologií, která bude tlačit na pilu tak, že to překročí všechny meze. Ono by taky při nejrůznějších rychlých škrtech, daních a změnách mohlo dojít k úplně jiné revoluci než té zelené. Kroky vedoucí ke změnám musí být dobře promyšlené 
a naplánované. 

     A na závěr jedna otázka? Co můžu v tom všem dělat já, ty? Globální otázky nás přesahují, nicméně můžeme o nich alespoň diskutovat, učit se, studovat, šířit myšlenky o nutnosti změny mezi ostatními, ale také poukazovat na možná rizika a nebezpečí. 

     Každý z nás může třídit odpad, šetřit jídlo a vodu, protože opravdu nepotřebuji plně napuštěnou vanu každý den. Můžeme sázet stromy: 

https://www.sazimestromy.cz/o-sazeni

Nebo třeba uklízet: 

https://www.uklidmecesko.cz/

     Možností je spousta, hlavní je začít.