Málokdy dávám doporučení na dobrou knihu, ale tentokrát to udělám. Obvykle příliš nevyhledávám beletristické romány s duchovní tématikou, neboť mám zkušenost, že mi tyto romány příliš nedávají. Spíše sahám po osvědčených knihách s duchovní tématikou.

     Tentokrát jsem však na doporučení kamaráda udělal výjimku a musím říci, že jsem neprohloupil. Román Franze Werfla o prorokovi Jeremjášovi je opravdovým skvostem.

     Kniha popisuje zrod Jeremjáše jako proroka, jemuž našeptává Pán. Na rozdíl od „proroků spásy“, kteří převrací svá slova podle toho, co je zrovna aktuální, je Jeremjáš především „prorokem zkázy“. Jeho postoj naslouchání je v knize tak mistrně popsán, že může být podle mne velkou inspirací pro každého, kdo se chce modlit a naslouchat Pánu.

     Když Jeremjáš diktuje slova Pána svému pomocníku Bárukovi, po mnoho a mnoho měsíců je obtížně rodí z vlastního nitra, aby pečlivě odlišil, co je slovo lidské a co slovo Božské.

     Kromě této modlitební inspirace může být dalším plusem knihy také postoj Jeremjáše jako člověka Pána. Neustupuje před násilím, má strach, ale nevzdává se. Jeho cesta je cestou Pána, přestože ostatní se mu často posmívají, plivou na něj a dokonce na něm páchají fyzické násilí.

     Téměř vždy se nakonec ukáže, že prorok měl pravdu a jeho slova týkající se Izraele byla správná. Samotný Izrael jako by v knize byl synonymem pro mnohého člověka. Neustále váhá nad svým obrácením a sotva se trochu obrátí (kaje), hned zas upadá do rozličných hříchů. Jeremjáš je tím, kdo u Pána neustále prosí o oddálení blížícího se trestu.

     Pokud někdo hledá kvalitní křesťanskou literaturu, toto je správná volba. Nejen z hlediska Jeremjáše, modlitby, cest Páně, nýbrž i z pohledu řemeslné kvality je toto dílo opravdu velmi zdařilé. Přímo před očima čtenáře povstávají a padají starověké říše, králové i faraoni. Přeji příjemnou četbu!