V neděli sloužil mši svatou pro mne neznámý kněz, kmet důstojného vzezření, pokročilého věku. Nedivil bych se, kdyby mi někdo řekl, že má k devadesátce. I přes vysoký věk bylo vidět, že mu to stále myslí, mozek měl v dobré kondici. Byl jsem zvědav na kázání. Nu, nezklamalo. Starý muž vystihl podle mého názoru nejdůležitější aspekty křesťanského života. Dlouho jsem se nesetkal s tak výborným kázáním. Dovolte, abych se s některými jeho myšlenkami (byť základními) krátce podělil.

1, Na kterém místě Tvého života je Bůh? - jednoduchá otázka a zdálo by se, že i snadná odpověď. Neříkejte však hned: na prvním místě. Skutečně se zamyslete, projděte svůj život krůček po krůčku. OPRAVDU je Bůh na PRVNÍM místě?

2, Písmo svaté – podstata naší víry, souhrn všeho, v co věříme. Bez Písma by byla pravděpodobně naše víra i cesta směřování naší víry v troskách. A otázkou je, kolik času mu věnuji? A kolik času věnuji jiné četbě, co všechno si cpu do hlavy? Je Písmo number one v mé každodenní četbě?

3, Horizontála a vertikála – horizontála = Bůh, vertikála = lidé. Je zapotřebí, aby se horizontála a vertikála protkly. Abychom „načerpali“ Boha a přetavili to do svých vztahů k lidem. Pokud se to nestane, nejsme opravdovými Kristovými učedníky.

4, Pozor na pocit „plných rukou“ – je snadné podlehnout iluzi, že vše mám ve svých rukou a že jsem dobře zajištěný. Mám práci, rodinu, byt, dostatek peněz, ničeho nemám aktuální nedostatek. Jsem tedy v pohodě a nemusím nic moc řešit. Jak je pak snadné vzdálit se od Krista a od služby a žít si jen tak „light“ křesťanský život. Je nutné neustále vycházet ze své zajištěnosti, protože jednou si s sebou nebudeme moci nic vzít, nýbrž každý z nás bude stát před Bohem s prázdnýma rukama.

5, Pamatuj na svůj konec – kolik jen je na světě situací, kdy člověk v jednu chvíli živ je a ve druhou je mrtev. Jsem připraven? Můžu vůbec být připraven? Těžko říct, ale musím se k tomu snažit co nejvíce přiblížit. Myslím, že je velikou milostí strávit život v blízkosti Krista a službou pro Něj a umírat s tím, že „tam nahoře“ snad mám určitý poklad, který jsem nastřádal. Nic moc jiného se tam totiž počítat nebude.