Do rukou se mi dostala kniha s výmluvným názvem Smrt nemá poslední slovo. Vypráví příběh manželů Chiary a Enrica Petrillových, především však Chiary, která ve 28 letech zemřela na rakovinu.
Musím říci, že tato kniha a celý život manželů Petrillových je neuvěřitelný. Po svatbě Chiara otěhotněla, ale dítě mělo vadu, která se neslučovala s životem. Přesto odmítla potrat a rozhodla se pro porod. Dítě žilo pouhých 40 minut.
Hned poté otěhotněla znovu, dítě bylo opět nemocné. Po narození žilo jen 38 minut. Přesto manželé nepropadli zoufalství. Díky víře si uchovali naději. Pohřby obou dětí slavili v bílých šatech a zpěvem ve sboru. Ti, kdo byli pohřbu přítomní, tvrdí, že šlo o oslavu života a země se spojila s nebesy.
Chiarřa krátce nato znovu otěhotněla, dítě tentokrát bylo zdravé, avšak ona sama onemocněla agresivním nádorem. Doporučili jí buď potrat nebo brzký porod, aby ji mohli urychleně léčit ozařováním. To však s ohledem na nebezpečí pro dítě odmítla. Po narození zdravého dítěte za několik měsíců zemřela.
Mohlo by se to jevit jako depresivní příběh, ale opak je pravdou. Ukazuje se, jakou sílu dává spojení s Ježíšem. Celá kniha je oslavou víry a naděje. Smrt není vykreslena jako něco konečného, nýbrž jako krásná skutečnost, která vede k věčnému životu s Bohem. Celý život manželů Petrillových byl protkán vírou, poutěmi, modlitbou, službou bližním a úsměvem. I v těch nejtěžších situacích dokázala Chiařa nést na rtech úsměv a starat se o potřeby druhých. Jejich život se stal inspirací pro stovky lidí už za života Chiary a desetitisíců lidí po její smrti. To vše naprosto spontánně.
Při čtení si člověk uvědomí, že ne všem Božím plánům může a vůbec lze porozumět. Některé věci je zkrátka možné jen přijmout a věřit, že Otec ví, proč se děje to, co se děje.
Doporučuji k přečtení všem lidem, neboť Chiara je postavou hodnou následování – ať už živým prožíváním vztahu k Bohu, rozhodnutím donosit své děti až k porodu, postojem ke smrti nebo nesením kříže, který by se mohl zdát příliš těžký. Ochotně přiznávám, že ač si nemyslím, že bych byl změkčilý, měl jsem při čtení mnohdy slzy v očích. Je to silná kniha a věřím, že dokáže změnit myšlení, možná i život čtenáře, a že Chiara je adeptkou na proces blahořečení.
Komentáře
"Některé věci je zkrátka možné jen přijmout a věřit, že Otec ví, proč se děje to, co se děje."
V TOMHLE vězí podstata křesťanské víry.
Mnozí lidé (i křesťané) si mylně myslí, že podstata křesťanské víry je v tom "věřit, že Bůh existuje". Ale to je zásadní omyl.
To, že NĚJAKÝ BŮH - tedy věčný základ vší skutečnosti - existuje, je celkem triviální záležitost a není k ní třeba žádné víry, jen důsledné logiky.
Naopak to, čemu je třeba věřit:
- že Bůh stojí o každého z nás a
- že i když to vypadá někdy s naším životem i děním ve světě hodně zoufale, přesto se to Bohu "nevymklo z rukou".
Ano, je to tak. Děkuji za komentář.
Moje osobní zkušenost mi dala nahlédnout do světa, kde je takových Chiar spousta, jen se o nich neví, neboť ne každá má na to o svých podobných zkušenostech mluvit před celým světem. Světci jsou nám blíž, než si myslíme ;-) a měli bychom je vyhledávat a učit se od nich, mají mnoho co dát aniž by psali knihy a přednášely tisícům.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.