Blíží se volby a s nimi nejednoduchá otázka, koho vlastně volit. Že by člověk měl jít k volbám je asi jasné (pominu-li jakousi etickou povinnost, kdy každý z nás nese odpovědnost nejen za sebe, ale i za dění v zemi, v níž žije), neboť nadávat na něco poté, co jsem nikomu nehodil svůj hlas, je mizérie. Takto by se choval jen hlupák.

      Jak se však vyznat v politické džungli, kdy zvláště v tomto čase se na nás ze všech stran valí slogany, prohlášení a rozhovory? Není to jednoduché, neboť víme, že to, co strany nyní prohlašují, může být po volbách zcela jinak…

     Nevím, zda řeknu něco objevného, ale promýšlel jsem si jednu politickou stranu po druhé a došel k následujícímu závěru:

ANO – volit nemohu kvůli jejímu předsedovi. Je to natolik problematický člověk a kupí se kolem něj tolik nevěrohodností, že prostě je pro mne nepřijatelný (pro mnohé jiné však evidentně ne, naproti tomu, že několikrát prokazatelně lhal a jeho obchodní záležitosti prověřuje policie).

ČSSD – nemusí být špatná volba, avšak je tady jejich problematické chování v poslední období.

KSČM – komunisty prostě volit nemohu a nemá smysl se k tomu více vyjadřovat.

ODS – vcelku slušná strana, orientace na západ, chtějí zůstat v EU, což je v pořádku.

SPD – pan Okamura je naprosto nepřijatelný a jeho agresivní a strach vyvolávající politika je mi přímo odporná.

TOP 09 – nevím, netuším, ale volit je nebudu. Schwarzenberg mi byl sympatický, Kalousek nikoli.

Piráti – poměrně zajímavá strana, alespoň pro mne. Mohla by to být čerstvá krev.

KDU-ČSL – mí favorité. Strana držící jasnou evropskou a pro-rodinnou politiku. Strana bez nějakých šílených skandálů a zcela jasně se hlásící ke křesťanským principům.

Jinak jsem přesvědčen, že je vcelku důležité nehodit to tam stranám, které se k vládě určitě nedostanou. Zbytečný hlas. Taky je fajn neházet to tam úplně malým stranám, protože pokud se nakonec přece jen dostanou do vlády, tak to akorát přispěje k roztříštění politického spektra.

 Přijďte a volte podle svého nejlepšího vědomí.